Velkým posunem pro mě bylo studium spirální dynamiky. Shrňme stručně, o co se ve SD jedná:
SD je anatomicky podložený koncept, který se zabývá držením a koordinací těla a jeho pohybem v trojrozměrném prostoru.
SD využívá poznatku z anatomie, fyzikálních zákonů a vývoje pohybového aparátu v průběhu života. Vede ke správnému trojrozměrnému, dynamickému a systematickému pohybu.
SD je naučitelný koncept „anatomicky správného pohybu“, který nám pomáhá předcházet přetížení pohybového aparátu, zvyšuje naši výkonnost a zajišťuje, že se dobře cítíme a skvěle vypadáme. Zkrátka: tělo je naše vizitka a spirální dynamika je návod k jeho správnému použití.
Mobilizace a cvičení ve vedených spirálách, 3D pohybech a v osmičkovém pohybu. Na kurzech SD jsme se učili vnímat souvislosti celého těla a vzájemného propojení. Při mobilizacích jsme pracovali velmi jemnými technikami a navedením trojrozměrného pohybu.
Na kurzech SD jsem se poprvé dozvěděla, jak je pro mne jako terapeuta důležité vnímat také svoje tělo a své pocity. Doposud jsem byla přesvědčená, že moje pocity nejsou důležité. Hlavní pro mne bylo pomoci tomu, kdo ke mně přišel.
Učili jsme se pracovat se svým tělem nejen proto, abychom cvičení ukázali lidem, ale a také proto, abychom se svým tělem pracovali co nejefektivněji. Začala jsem si uvědomovat, že měním své naučené vzorce stereotypních pohybů a vzorce svého vnímání. Jak se začínalo přetvářet mé tělo, stále víc byla ovlivňovaná i moje psychika. Poprvé jsem si uvědomila, jak důležité je vnímání celého člověka (holistický přístup) i s jeho emocemi, s tím, co prožívá, co cítí. Pochopila jsem, že stejně důležité jako je fyzické tělo, je také psychika. Pomalu se mi začal skládat „obraz z malých kostiček puzzlí“. Přesto stále velká část obrazu chyběla a já si s tím nevěděla rady. Často jsem při své práci cítila různé pohyby v tkáních, tahy, teplo i světelné výboje. Nedávalo mi to smysl a kladla jsem si otázku, co to je, co cítím.