Fyzické tělo a autonomní nervová soustava se projevuje jako CRI – kraniální rytmický impuls (6 až 12 cyklů za minutu). Naše vnímání se zúží na tkáně, fascie, kosti a membrány. Naše mysl se zaměřuje na jednotlivé struktury a na jejich vzájemný vztah. Informace získáváme analýzou a diagnostikou. Zde se projevuje historie – zkušenost, zážitky, traumata apod.
Pohyb v kraniosakrální terapii má specifický význam. Rozumíme tím pohyb celého těla rytmicky se pohybující v odpovědi na aktivitu pulzace mozkomíšního moku, který se přenáší na mozkové pleny a dále do všech tkání. Tento pohyb je velmi jemný, mluvíme o něm jako o fyziologickém pohybu, protože ho nemůžeme ovládat svou vůli. Jedná se o vnitřní vrozený pohyb biologického systému jednotlivce, který je nezbytný pro udržení života.
U zdravého člověka má kraniosakrální rytmus 6 až 12 cyklů za minutu. Při flexi se hlava transverzálně rozšiřuje a zkrátí ve svém předozadním rozměru. Během flexe tělo rotuje a rozšiřuje se směrem ven. Přes neutrální středovou pozici pak přechází do extenze. Během této fáze amplitudy se hlava zužuje a prodlužuje. Celé tělo přechází do mírné vnitřní rotace.
CRI jsme se naučili vnímat palpaci. Není hmatný jenom v rámci kraniosakrálního systému, ale je hmatný v celém těle.
Tento rytmus je úzce spojen s imunitním systémem v našem těle. Nereaguje na momentální náš stav, jako je tomu při dechové a tepové frekvenci, které reagují na emoční nebo fyzickou zátěž. Jeho amplituda se mění podle patologie nebo nějaké adheze v těle. Bloky se obvykle vyskytují v pojivových tkáních nebo ve fasciích. Mohou být výsledkem zánětu, adheze, somatické dysfunkce, úrazů, emočních nebo jiných traumat.
Vymizení těchto bloků, proti kterým vnitřní fyziologický pohyb bojoval, nazýváme uvolněním. Toto uvolnění je možno palpovat jako zřetelnou relaxaci a zlepšení pohyblivosti kraniosakrálního rytmu, což je terapeutickým cílem.
Jednotlivé vlny šířící se od středu těla a zase zpět mohou vykazovat rozdílnou rychlost v levé nebo pravé polovině těla; mohou mít rozdílnou délku amplitudy. Proto samotný kraniosakrální rytmus, jeho amplituda a rychlost může být léčebným, ale i diagnostickým prostředkem při ošetření.