Když hovoříme o Dechu života, dotýkáme se samé existence života. Dr. Sutherland i Dr. Becker popisují Dech života jako kreativní Božský záměr, tvořivou inteligenci v akci.
Já věřím ve stvoření a v to, že Bůh na počátku stvořil nebe a zemi a všechno, co na ní je:
„Potom Bůh stvořil člověka. Pro zformování jeho těla použil zemský materiál, a pak do něj vdechl život. Tím se stal člověk živou bytostí.“ 9
Bible, Genesis 2, 7
„Toto jsou slova Panovníka Hospodina, který stvořil a rozepjal nebeskou klenbu, rozprostřel zemi se vším, co z ní pochází. Dává pokrm jejím obyvatelům a je zdrojem života všech, kteří na zemi žijí.“ 10
Bible, Izaiáš 42, 5
Dech života je prostupující síla, která naplňuje veškerý život. Proniká všemi živými organizmy, je řídícím principem, který je stále přítomný ve všem živém. Udržuje a obnovuje integritu každého člověka a všeho živého. Je to léčivá moudrost, která je přítomná v každém živém organizmu, v každé buňce.
Dech života prostřednictvím mozkomíšního moku šíří vrozené zdraví a léčivý potenciál v celém těle. Je přítomný od okamžiku početí až do chvíle smrti.
Prostřednictvím biodynamických, uspořádajících sil řídí činnost našich buněk, tkání i těla jako celku. Dech života je zdrojem všech léčivých procesů, ale i normálního vývoje jedince, jeho zrání a osobního růstu. Dech života nemůžeme vidět, ale můžeme ho vnímat, cítit jeho projevy a jeho pulzaci prostřednictvím fyziologických funkcí těla a přes ně s Dechem života navazovat kontakt.
Dech života podporuje všechny fyziologické funkce jedince, dává počáteční formu životní energii, která organizmus oživuje a udržuje při životě. Pro tuto energii se v kraniosakrální terminologii používá slovo potence.
Potence je silou Dechu života a projevuje se skrze mozkomíšní mok, který je vnitřním rezervoárem životní síly. Dech života vyvolává pulzaci mozkomíšního moku. Tato pulzace připomíná příliv a odliv mořských vln, které se pravidelně střídají. Nejedná se o jednostranný proud, ale vzdouvající pohyb oběma směry, jako například pohyb vody v moři.
Dech života se skrze mozkomíšní mok projevuje ve všech tekutinách v těle. Pulzace tekutin se přenáší na tkáně a vyvolává jemný, ale rozeznatelný pohyb, který má přímý vztah k potenci Dechu života.
V celém těle můžeme pozorovat a cítit tuto pulzaci, která je vyvolána působením Dechu života. Přesto na hlavě a kosti křížové pulzaci můžeme pociťovat nejlépe, protože jsme v přímém kontaktu s mozkomíšním mokem. Pozorování „přirozené fluktuace mozkomíšního moku“ je základem kraniosakrální terapie.
Roger Gilchrist píše: „Mnoho lékařů o proudění mozkomíšního moku vůbec neví, přestože bylo zdokumentováno mnoha nezávislými vědeckými studiemi. Já sám mám v knihovně videonahrávku operace páteře, na níž je jasně vidět pravidelná pulzace mozkomíšního moku, a přítomný neurochirurg k tomu věcně poznamenává: ‚Můžeme zde jasně vidět pulzaci mozkomíšního moku. O tom, že mozkomíšní mok opravdu pulzuje, tedy není pochyb.‘“ 11
„Mozkomíšní mok je nejkvalitnější tekutina lidského těla a je úzce spojen s Dechem života.“
„Dech života funguje jako zážehová jiskra motoru, nemůžete ho vidět protože není hmotný.“
Dr. W. G. Sutherland12
Pokud se terapeut naučí s touto silou spojit, tj. palpací procítit její projevy (potenci), může podpořit samoléčebný proces v těle klienta.