Mozkomíšní mok je považován za „tekuté světlo“, kde se tělo, mysl a duše setkávají. Je to nejesenciálnější element známý v lidském těle, má nejčistší substanci a nejvyšší vibrace. Nese léčivé síly. (Anatomický a fyziologický proces tvorby a cirkulace mozkomíšního moku jsem už popsala v kapitole I.4.3 Mozkomíšní mok)
Dnes díky kvantové fyzice víme, že existují fotonové buňky, a právě mozkomíšní mok obsahuje na kvantové úrovni velké množství fotonů (světelných částic nebo vlnění). Mozkomíšní mok můžeme přirovnat k anténě, která sbírá a absorbuje světelné energie a ty přeměňuje na potenci. Ve výcviku jsem se učila vnímat fluktuaci mozkomíšní moku pohmatem – palpaci. Její pohyb je jako longitudinální pohyb směřující podél střední osy těla na horu a dolů.
Polarizaci mozkomíšního moku nejlépe cítím, když mám ruce pod hlavou (tj. pod occiputem – kostí týlní) nebo pod křížovou kostí. Ve výcviku kraniosakrální biodynamiky jsme se učili projev mozkomíšního moku vnímat i jinde na těle. Mohu vnímat, jak při nádechu se mozkové komory naplní tekutinami a zvětší se, naproti tomu při výdechu dojde ke zúžení mozkových komor a mozkomíšní mok cítíme odtékat směrem ke křížové kosti.
Mozkové komory, kde se mozkomíšní mok filtruje z krve, reagují na jeho pulzaci svojí velikostí. Na počítačové magnetické tomografii MRI je dobře vidět, jak mozkové komory v různé fázi pulzace mozkomíšního moku zvětšují a zmenšují svůj objem. Pravidelná pulzace mozkomíšního moku přímo ovlivňuje mozek a celý centrální nervový systém. Tekutiny, které obklopují mozek, mají na něj velký vliv. Mohu tak podporovat léčivé procesy na té nejzákladnější úrovni klientovy fyziologie.
Palpací fluktuace mozkomíšního moku máme možnost získat hodně cenných informací o celém systému klienta. Při pečlivém naslouchání je možné vnímat vzorce napětí na mozkových blanách (membránách) obalujících centrální nervovou soustavu. Dr. Sutherland nazval tyto membrány Reciproční napěťové membrány. (Anatomii mozkových membrán jsem popisovala v kapitole I.4.2 Mozkové pleny.)